Něco málo o původu mého plemene

      Mezi mými předky najdete velké daviče minulých let - brabantského a gdaňského býkohryza. Původně to byli lovečtí psi určení k lovu divokých prasat a jelenů. Lov divoké zvěře často stál život mých psích kamarádů. Navíc byl lov vyčerpávající i pro naše dvounohé přátele, o jelenech, kancích a jiné zvěři ani nemluvě! Některé prameny uvádějí že tito moji statní středověcí předchůdci měli vztyčené uši a obrovské zuby, které používali k tomu, aby drželi štvané zvíře za mulec či ryj. Je pravděpodobné, že lovci - dvounožci kupírovali mým čtyřnohým kamarádům uši stejným způsobem, jakým se to dělá v některých zemích dodnes. Dalším z mých předků byl anglický buldok (hádejte, co máme společného).

      Ne všechny generace psů žily v civilizovaných časech tak jako já. Slyšel jsem, že naše doba je nejcivilizovanější a nejpřijatelnější ze všech historických dob. Asi je to pravda (teda zatím). Někteří kamarádi žili v době, kdy se dvounožci bavili "krvavými" sporty. Boje býků a medvědů s námi psi byly velkou atrakcí. Naštěstí pro naše plemeno dvounožci zjistili, že nejsme příliš vhodní k těmto hrátkám. Prý jsme nebyli dost obratní, ani dost malí k uhýbání před rohy a kopyty nebohých býků, kteří se zuřivě bránili před našimi čelistmi (ještě že tak). Tak pro nás dvounožci vymysleli jinou, lepší a méně nebezpečnou zábavu. Díky schopnosti mých předků udržet býka na určeném místě a pak jej dopravit do jeho ohrady, i když bylo nezkrotné, jsme začali být "zaměstnáváni" jako pomocníci u řezníků.

      Slavný chovatel buldoků Friedrich Roberth vytiskl v roce 1894 v novinách článek o boxerech. Chválil nás v něm za naši inteligenci a zevnějšek a stavěl naše plemeno nejvýše ze značného množství plemen, která osobně vlastnil. Nechci nijak předbíhat, ale opravdu jsem inteligentní a krásný. Od té doby vyvíjel tento náš věrný dvounožec snahy o založení klubu chovatelů boxerů a o vytvoření plemenného standardu. V roce 1895 se mu to povedlo a v Mnichově byl založen první klub chovatelů boxerů a v roce 1897 byl ustanoven Německý klub boxerů. Ten měl pobočku i v Čechách. Dvounožec Roberth pak dostal za úkol sestavit náš plemenný standard, což je písemný popis toho, jak by měl vypadat ideální jedinec plemene. První věta tohoto dávného dokumentu o standardu nás dokonale popisuje: "Tělesný vzhled boxera by měl být kompaktní, pevný, statný a silný. Měl by to být čilý pes, který stojí hrdě a chodí rovně na zdravých nohou."

      Tento standard byl založen na boxerovi, který byl považován za nejlepšího psa. Jmenoval se Flock St. Salvator a zvítězil na první výstavě boxerů v roce 1896. Flock je jedním ze čtveřice nejdůležitějších psů použitých k našemu zušlechtění. Dalšími byli žíhaný pes Wotan, rudožlutá Mirzl a skvrnitá Meta v.d. Passage, která je nesporně i mojí pramatkou.

Tolik historický exkurz do původu mého plemene.